Poklad, který končí v koši. Placenta může dětem v budoucnu dobře posloužit

Placenta je orgán, bez kterého by dítě v děloze dlouho nepřežilo. Spojuje matku s dítětem, vyživuje ho, zásobuje kyslíkem a odvádí odpadní látky. „Když se dítě narodí a placenta se odloučí, stává se bezcennou a končí v biologickém odpadu. A to je velká chyba,“ myslí si MUDr. Gabriel Pallay z Národního centra tkání a buněk, který byl hostem Radioporadny Českého rozhlasu.

Celý rozhovor si můžete poslechnout audioarchivu Českého rozhlasu. Moderovala Jitka Slezáková.

Placenta v sobě totiž koncentruje ještě nepozměněné kmenové buňky, které v budoucnu mohou dítěti velice posloužit nejen v případě nemoci, ale i při regeneraci stárnoucího organismu.

Nejen placenta, ale i další perinatální orgány mohou být v budoucnu pokladem pro dítě, pokud mu rodiče nechají tyto cenné orgány uložit. Jedná se nejen o placentu, ale také o pupečník a pupečníkovou krev.

„Dnes už takové možnosti jsou a podporuje je i Česká gynekologická a porodnická společnost. Jen je potřeba myslet na to předem. Ne až ve chvíli porodu. Budoucí maminky by si měly včas rozmyslet, jak chtějí se svou placentou naložit a domluvit se předem s lékařem,“ vysvětluje doktor Pallay.

Poklad k nezaplacení

Genetická informace v perinatálních tkáních je skutečným pokladem, protože má původní novorozeneckou, a tedy ještě nepozměněnou kvalitu. V tom jsou tyto kmenové buňky jedinečné. Medicína se v této oblasti vyvíjí bleskovým tempem. Až bude dítě, které se v současnosti narodí, dospělé, bude mít v bance uložené své vlastní kmenové buňky, které se jinou cestou získat nedají.