Záchrana pupečníkovou krví po srdeční zástavě

V tomto příběhu prošel malý chlapec z Německa dlouhodobou srdeční zástavou, byl sice oživen, ale zůstal ve vegetativním stavu kvůli přerušení průtoku krve do mozku. Po infuzi vlastní pupečníkové krve zažil pozoruhodné zotavení během následujících tří let, což bylo publikováno v odborné literatuře.

Příčiny vedoucí k srdeční zástavě jsou noční můrou každého rodiče: Dvouapůlletý chlapec byl zcela zdravý, než onemocněl. Po třech dnech zvracení byl přijat do nemocnice. Podstoupil operaci, při které bylo zjištěno, že se klička jeho střeva stočila sama kolem sebe, což způsobilo střevní obstrukci a neustálé zvracení. Část střeva odumřela, což vedlo k masivní infekci, která se rozšířila do krve. Během hospitalizace chlapec prodělal srdeční zástavu. Trvalo více než 25 minut a tři pokusy o defibrilaci, než byl jeho tep a oběh obnoven. Jen málo dětí přežije srdeční zástavu trvající déle než 13 minut.

Bohužel, i když chlapec srdeční zástavu přežil, byl diagnostikován s perzistentním vegetativním stavem. MRI mozku ukázalo vážné poškození způsobené ischemií (nedostatkem kyslíku). Lékaři uvedli, že v takovém případě je „neurologická prognóza pacienta… hrozivá, ba beznadějná.“ Nejlepším očekávaným výsledkem bylo, že takové děti mají po čtyřech letech pouze minimální povědomí o svém okolí.

Rodiče byli zoufalí a chtěli vyzkoušet jakoukoli terapii. Kontaktovali tak Vita 34, banku pupečníkové krve, kde měli uloženou krev svého syna. Po dohodě, v souladu s německými lékařskými předpisy, chlapec obdržel infuzi vlastní pupečníkové krve devět týdnů po srdeční zástavě a následně byl testován až do 40 měsíců poté.

Po 1 týdnu: Při přijetí na rehabilitaci chlapec neustále plakal a naříkal. Již týden po infuzi pupečníkové krve přestal naříkat a začal reagovat na akustické podněty.

Po 2 měsících: Po dvou měsících byl pacient propuštěn z rehabilitačního centra. Během této doby jeho hodnocení na stupnici Gross Motor Function Measure (GMFM) vzrostlo z 0 % na 23 % a jeho skóre na stupnici Coma Remission Scale se zvýšilo z 33 % na 92 %. Chlapec mohl uchopit, držet, kousat, žvýkat a polykat sušenku. Částečně se mu obnovil zrak, usmíval se a byl schopen říci „má ma.“ Mezi zbylými neurologickými deficity byla tetraparéza (svalová slabost v pažích a nohou), hypotonický trup (také slabý svalový tonus) a další klasické příznaky dětské mozkové obrny způsobené poškozením mozku.

Po 5 měsících: Při této návštěvě byla elektroencefalogramem (EEG) mozkové elektrické aktivity normální! Chlapec navázal krátký vizuální kontakt a byl schopen reagovat na otázky ukazováním na předměty, ale jeho expresivní řeč byla velmi omezená.

Po 1 roce: Bylo vidět významné zlepšení v jemné motorice rukou, sociální interakci a kognici. Dokázal sedět bez podpory, ale stání vyžadovalo podporu. Stále trpěl spastickou tetraparézou, zejména v nohou.

Po 2 letech: V této době byl pacient schopen samostatně jíst, přesunout se z ležící polohy do sedu a plazit se. Mohl chodit s podporou. Jeho slovník se skládal z osmi slov, s nejasnou výslovností. Jeho jemné motorické schopnosti se zlepšily natolik, že mohl ovládat auto na dálkové ovládání.

Po 40 měsících: Na poslední kontrole se jeho expresivní řeč rozšířila na slovní zásobu 200 slov a čtyřslovné věty. Byl schopen sám se postavit a chodit nezávisle v chodítku.

Závěrem je možné říci, že „tento pozoruhodný funkční neuroregenerační proces je obtížné vysvětlit pouze intenzivní aktivní rehabilitací a naznačuje, že autologní transplantace pupečníkové krve může být další a příčinnou léčbou dětské mozkové obrny po poškození mozku.“

Reference: Jensen A. & Hamelmann E. První autologní buněčná terapie dětské mozkové obrny způsobené hypoxicko-ischemickým poškozením mozku u dítěte po srdeční zástavě – individuální léčba s pupečníkovou krví. Case Reports in Transplantation 2013; 2013:951827. doi:10.1155/2013/951827
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3671311/