Pupečníková krev byla ještě před několika desetiletími považována za biologický odpad. Dnes je ale cenným zdrojem kmenových buněk, které mohou zachraňovat i zlepšovat životy. A rok 2025 přinesl v této oblasti významné posuny — především u neurologických onemocnění dětí (Pediatrics, duben 2025).

Co už dnes medicína běžně umí

Pupečníková krev má dlouhodobě pevné místo v léčbě hematologických a imunologických onemocnění. Alogenní transplantace (tedy podání dárcovské krve) se používají například u leukémií, poruch krvetvorby a vrozených imunodeficitů — a to s přesně definovanými indikacemi a protokoly (Cord Blood Registry, 2025).

To je oblast, kde už mluvíme o standardní medicíně, nikoli o výzkumu.

Regenerativní medicína: rostoucí oblast využití

Mnohem dynamičtěji se v posledních letech rozvíjí regenerativní použití pupečníkové krve, často ve formě autologního podání — tedy použití vlastních buněk dítěte. Největší pozornost je nyní upřena na tři indikace:

• Dětská mozková obrna (CP)
• Poruchy autistického spektra (ASD)
• Hypoxicko-ischemická encefalopatie (HIE)

V těchto případech zatím nejde o běžnou úhradu z pojištění. Terapie probíhají v rámci klinických studií nebo tzv. rozšířených přístupů („compassionate use“). Přesto mají stále větší oporu ve vědeckých datech (Parents‘ Guide to Cord Blood Foundation, 2025).

Výzkum kmenových buněk – buňky pod mikroskopem.

Průlom u dětské mozkové obrny

V dubnu 2025 byla v časopise Pediatrics publikována dosud největší IPD metaanalýza o využití pupečníkové krve u dětí s CP. Studie ukázala statisticky významné zlepšení motorických funkcí u části pacientů — v průměru o 1,36 bodu v testu GMFM-66 během šesti měsíců po infuzi (Pediatrics, 2025).

Další významný krok přišel v Austrálii: v dubnu 2025 provedla Monash Children’s Hospital první autologní podání pupečníkové krve mimo klinickou studii, a to díky speciálnímu povolení regulačního úřadu. Šestiletá pacientka se dětskou mozkovou obrnou po zákroku vykázala první motorická zlepšení (Herald Sun, 21. 5. 2025).

Dlouhá léta byla pro děti s DMO jedinou nadějí především intenzivní neurorehabilitace. V posledních letech se však objevují nadějné postupy s využitím kmenových buněk z vlastní (autologní) pupečníkové krve – jejich účinek zkoumají klinické studie a přinášejí první pozitivní výsledky.

Co se děje v oblasti autismu

Velké naděje byly dříve vkládány také do léčby poruch autistického spektra (ASD). Klinické studie na Duke Marcus Center for Cellular Cures ukázaly, že autologní infuze pupečníkové krve jsou bezpečné, ale výsledky ohledně účinnosti byly rozporuplné.

Proto Duke v roce 2025 ukončil rozšířený přístup (EAP) pro autologní UCB u autismu a zaměřil se na buněčnou terapii pomocí MSC z pupečníkové tkáně. V praxi to znamená, že léčba autismu pomocí vlastní pupečníkové krve je dnes omezená na individuální případy, zatímco hlavní výzkum se posouvá jiným směrem (Duke Trials Update, květen 2025).

U poruch autistického spektra se zájem výzkumu postupně přesouvá od pupečníkové krve k pupečníkové tkáni – konkrétně k mezenchymálním buňkám (MSC) z této tkáně. První studie naznačují slibné možnosti, ale jde o experimentální přístupy, které se dále ověřují v klinických studiích. Uložení tkáně dnes znamená mít vlastní (autologní) zdroj MSC do budoucna.

Hypoxicko-ischemická encefalopatie (HIE): tiší průlom

Velmi zajímavým směrem je i využití pupečníkové krve u dětí po těžkém nedostatku kyslíku při porodu — tedy u hypoxicko-ischemické encefalopatie (HIE).

Pilotní studie v USA (Duke, Monash) ukázaly, že časné podání vlastní pupečníkové krve do 48 hodin po narození může být bezpečné a může přispět k lepšímu neurologickému vývoji (Duke Neonatal UCB Pilot, 2024–2025).

Tento přístup se rozvíjí i v Austrálii, kde se týmy zaměřují na kombinaci odběru a reinfuze u rizikových novorozenců. Cílem je minimalizovat následné poškození mozku, snížit riziko dětské mozkové obrny a podpořit regeneraci (Monash Neonatal Research, 2025).

V Česku je tato indikace zatím experimentální, ale v zahraničí získává čím dál větší pozornost. Do budoucna by se právě HIE mohla stát jednou z prvních oblastí, kde bude autologní UCB standardní součástí léčebných protokolů.

Vlastní pupečníková krev byla poprvé také použita v Česku v roce 2020 k léčbě malého chlapce, který se topil a navzdory dlouhé resuscitaci skončil ve vigilním kóma s diagnózou hypoxicko-ischemická encefalopatie. Přečtěte si příběh malého Honzíka a jeho cestu k uzdravení:

Pupečníková krev zachránila život mému Honzíkovi

Honzík, původně zdravý kluk, se měsíc před druhými narozeninami nešťastně ponořil i s odrážedlem do jezírka a po dlouhé resuscitaci skončil s diagnózou hypoxické encefalopatie a v apalickém stavu. Díky kombinaci intenzivní rehabilitace, hyperbarické komory a zejména transfuze pupečníkové krve je má naději na úplné uzdravení…

Naděje i pro extrémně nedonošené děti

Další oblastí výzkumu je použití pupečníkové krve u velmi nezralých novorozenců. Studie australských týmů ukazují, že časná reinfuze vlastních buněk je proveditelná a bezpečná — a cílem je snížit riziko závažného neurologického poškození (Hudson Institute & Monash NICU, 2024–2025).

Jde sice zatím o klinické studie raných fází, ale potenciál je značný.

U velmi předčasně narozených dětí se zkouší časné vrácení vlastních buněk z pupečníkové krve. První výsledky z Austrálie vypadají nadějně a bezpečně – cílem je nižší riziko poškození mozku.

Kam směřují klinické studie

• Dětská mozková obrna (CP): probíhá zpřesňování dávkování a výběru pacientů — cílem je zjistit, které děti profitují nejvíce a kdy je ideální čas infuze (Pediatrics, 2025).
• Autismus (ASD): hlavní výzkum se přesunul na MSC z pupečníkové tkáně (Duke Trials Update, 2025).
• HIE: rychle rostoucí oblast; snaha integrovat UCB infuze do perinatálních protokolů.
• Neonatologie: testování časných reinfuzí UCB jako prevence neurologických následků u předčasně narozených dětí (Monash Neonatal Research, 2025).

V posledních letech výrazně roste počet klinických studií, které využívají mezenchymální stromální buňky (MSC) z pupečníkové tkáně pro léčbu širokého spektra onemocnení. Za posledních 7 let vzrostl počet zahájených studií v daném roce více než čtyřnásobně.

Co to znamená pro rodiny

Pokud mají rodiče uloženou pupečníkovou krev svého dítěte, její možné využití se rozšiřuje. Nejreálnější indikací v roce 2025 zůstává dětská mozková obrna, kde existují zahraniční centra nabízející individuální podání.

U HIE se očekává rychlý rozvoj — především díky tomu, že jde o časně dostupnou autologní jednotku přímo po porodu.

U autismu je naopak využití UCB dnes omezené a do popředí se dostávají jiné buněčné přístupy.

Všechny tyto postupy zatím vyžadují splnění kvalitativních parametrů jednotky a nejsou hrazeny pojišťovnou.

Shrnutí hlavních momentů roku 2025

• Metaanalýza v Pediatrics potvrdila efekt UCB u části dětí s CP.
• V Austrálii proběhlo první autologní podání mimo klinickou studii.
• U autismu dochází k přesunu výzkumu směrem k MSC z tkáně.
• HIE získává silnou pozornost jako slibná časná intervence.
• Většina regenerativních aplikací pupečníkové krve je autologní.
• Neonatologie testuje nové protokoly s časnou reinfuzí UCB.

Závěr

Pupečníková krev už dávno není pouze pojistkou proti leukémii. Stává se nadějným nástrojem regenerativní medicíny, který může dětem pomoci nejen přežít, ale i žít kvalitnější život.

Rok 2025 je v této oblasti zlomový: vědecké důkazy sílí, přibývají první klinické aplikace mimo studie a zvyšuje se tlak na zakotvení některých terapií — zejména u CP a HIE — do běžné praxe.

Použité zdroje

• Pediatrics — IPD metaanalýza UCB u CP, duben 2025.
• Cord Blood Registry — výroční zpráva o využití jednotek, březen 2025.
• Parents‘ Guide to Cord Blood Foundation — shrnutí klinických trendů, duben 2025.
• Monash Children’s Hospital a Herald Sun — první autologní podání UCB mimo studii, Austrálie, květen 2025.
• Duke Marcus Center for Cellular Cures — přehled ukončení EAP pro ASD a přechod na MSC, květen 2025.
• Monash Neonatal Research / Hudson Institute — výzkum HIE a neonatálních intervencí, 2024–2025.