Světový den pupečníkové krve 2026: co ukazují klinické studie

V úterý 17. listopadu 2026 si svět připomíná Světový den pupečníkové krve. Při té příležitosti jsme se podívali do největšího světového registru klinických studií, co se s pupečníkovou krví a tkání pupečníku dnes doopravdy zkoumá. Výsledek? Přes 1 300 studií, nové schválené léčivé přípravky a jasný posun od transplantací k buněčné léčbě.

Světový den pupečníkové krve vyhlásila v roce 2017 americká nezisková organizace Save the Cord Foundation. Jeho smyslem je vysvětlovat rodičům i zdravotníkům, k čemu pupečníková krev slouží, protože při většině porodů stále končí jako biologický odpad. Obvykle připadá na 15. listopadu, letos se ale výjimečně slaví 17. listopadu. Ve stejný den si v Česku připomínáme také Světový den předčasně narozených dětí – a jak uvidíte níže, obě témata mají k sobě blíž, než by se mohlo zdát.

První transplantaci pupečníkové krve provedla v roce 1988 ve Francii prof. Eliane Gluckmanová u chlapce s Fanconiho anémií. Od té doby se kmenové buňky z pupečníkové krve používají k léčbě více než 80 závažných onemocnění, například leukémií, lymfomů, srpkovité anémie nebo talasémie. Jak to vypadá dnes, o necelých 40 let později?

Pupečníková krev v číslech

Zdrojem našeho přehledu je americký registr ClinicalTrials.gov. Eviduje přes 610 tisíc klinických studií z celého světa a je to největší veřejně dostupná databáze svého druhu. Data jsme stáhli 5. listopadu 2026.

Na heslo „cord blood“ registr vrací 1 657 studií. Zdaleka ne ve všech se ale pupečníková krev používá k léčbě:

• 702 studií používá pupečníkovou krev nebo buňky z ní jako léčbu – transplantace, infuze nebo buněčné přípravky.
• 824 studií pracuje s pupečníkovou krví jen jako se vzorkem, například k měření protilátek nebo hladin léků u novorozence.
• Zbytek tvoří studie o dlouhém dotepání pupečníku (DCC) a studie s mezenchymálními buňkami.

K tomu jsme zvlášť dohledali 649 studií s mezenchymálními stromálními buňkami (MSC) z pupečníku – z tkáně pupečníku, Whartonova rosolu nebo pupečníkové krve. Dohromady tedy přes 1 300 studií, které testují léčbu z materiálu, který vzniká jen jednou v životě – při porodu.

Počet nových studií s pupečníkovou krví je v posledních letech stabilní, zhruba 30 až 40 ročně. Co se ale výrazně mění, je to, k čemu se pupečníková krev používá.

Od transplantací k buněčné imunoterapii

Po dlouhá léta byla pupečníková krev hlavně zdrojem kmenových buněk pro transplantaci krvetvorby u leukémií a vrozených poruch krve a imunity. Tyto studie dodnes tvoří polovinu všech – 349 ze 702.

V posledních letech ale rychle přibývá studií, ve kterých se z pupečníkové krve v laboratoři vyrábí specializované imunitní buňky. Nejčastěji jde o NK buňky (přirozené zabijače), CAR-NK buňky upravené tak, aby cíleně napadaly nádorové buňky, a regulační T buňky, které tlumí nepřiměřenou imunitní reakci. V roce 2026 tak registr eviduje 20 nových imunoterapeutických studií a jen 12 klasických transplantací. Imunoterapie klasické transplantace předstihla poprvé už v roce 2024 a letos je jí téměř dvojnásobek.

Pupečníková krev se tak z „nouzového“ zdroje kmenových buněk stává surovinou pro moderní buněčnou léčbu. Buňky novorozence jsou totiž mladé, imunologicky „nepopsané“ a dobře se v laboratoři množí.

Expandovaná pupečníková krev: menší odběr už není překážkou

Největším omezením pupečníkové krve byl dlouho počet buněk. Jeden odběr obsahuje dost krvetvorných kmenových buněk pro dítě, ale často ne pro dospělého pacienta. Řešením je takzvaná ex vivo expanze: kmenové buňky se před transplantací v laboratoři namnoží, aniž by ztratily schopnost obnovit krvetvorbu.

V registru jsme našli 39 studií s expandovanou pupečníkovou krví. Testují se různé metody – nikotinamid, malé molekuly UM171 a SR-1 nebo signální dráha Notch. Dvě z nich už došly až ke schválení:

• Omisirge (omidubicel) schválil americký úřad FDA v dubnu 2023. Schválení předcházela studie fáze 3 se 125 pacienty, která srovnávala expandovanou a běžnou pupečníkovou krev.
• Zemcelpro (UM171) podmínečně schválila Evropská komise v srpnu 2025.

Pro rodiče to má praktický důsledek: i menší odběr může být v budoucnu použitelný. Proto jsme v Národním centru pupečníkové krve snížili minimální objem odběru na 22 ml.

Tkáň pupečníku a MSC: nejrychleji rostoucí oblast

Zatímco pupečníková krev je zdrojem hlavně krvetvorných buněk, tkáň pupečníku a její Whartonův rosol jsou bohaté na mezenchymální stromální buňky (MSC). Ty umí tlumit zánět, ovlivňovat imunitu a podporovat hojení tkání.

Nejvíce studií s MSC z pupečníku se věnuje neurologii (cévní mozkové příhody, poranění míchy, dětská mozková obrna, autismus), kloubům a chrupavce a onemocněním plic. Skok v letech 2020 a 2021 způsobily studie u těžkého průběhu Covidu-19. V posledních letech rychle přibývá i dermatologie a hojení ran.

Je třeba dodat, že jde většinou o studie v raných fázích a vedou je hlavně čínská a asijská pracoviště. Některé přípravky už ale schválení získaly – například korejský Cartistem z MSC pupečníkové krve pro opravu chrupavky kolene.

Vlastní, nebo darovaná?

U kmenových buněk se rozlišuje autologní použití (pacient dostane vlastní buňky) a alogenní použití (buňky od jiného dárce, třeba sourozence nebo z veřejné banky). V registru jasně převažuje alogenní použití:

	Pupečníková krev	MSC z pupečníku
Alogenní (cizí nebo sourozenecké buňky)	525 studií (75 %)	238 studií (37 %)
Autologní (vlastní buňky)	72 studií (10 %)	23 studií (4 %)
Původ neuveden	105 studií (15 %)	388 studií (60 %)

Vlastní pupečníková krev se ve studiích používá hlavně v neurologii – u dětské mozkové obrny, autismu nebo po nedostatku kyslíku při porodu – a u předčasně narozených dětí. Transplantace krvetvorby a buněčná imunoterapie jsou naopak z podstaty alogenní.

Co to znamená pro rodinu, která krev uchovává? Pupečníkovou krev dítěte lze využít pro něj samotné i pro sourozence, pokud jsou kompatibilní. Autologní léčba v neurologii zatím běžně dostupná není – probíhá ve studiích nebo v rámci individuální léčby. Uchování je tedy možnost do budoucna, ne záruka léčby.

Studie ve fázi 3: kde se rozhoduje

Klinické studie probíhají ve fázích. Fáze 1 ověřuje bezpečnost na malé skupině pacientů, fáze 2 první účinnost. Ve fázi 3 se nová léčba srovnává se standardem na stovkách pacientů a její výsledky jsou základem pro schválení.

Ve fázi 3 (včetně kombinované fáze 2/3) registr eviduje 40 studií s pupečníkovou krví a 39 s MSC z pupečníku. Za pozornost stojí hlavně tyto:

• Expandovaná krev u leukémií – studie s omidubicelem, která vedla ke schválení v USA.
• Pupečníková krev vs. haploidentická transplantace – velké srovnávací studie v USA a Číně, které hledají nejlepší zdroj štěpu pro pacienty bez shodného dárce.
• Vlastní pupečníková krev u extrémně nedonošených dětí – dvě čínské studie testují, zda buňky z vlastní pupečníkové krve zabrání rozvoji bronchopulmonální dysplazie, závažného onemocnění plic nedonošenců. Jsou to jediné autologní studie fáze 3 s pupečníkovou krví – a hezky propojují obě listopadová výročí.
• MSC pro chrupavku a klouby – nejpočetnější skupina studií fáze 3 s MSC, včetně nové pivotní studie přípravku Cartistem zahájené v roce 2026.
• MSC po infarktu myokardu – například íránská studie se 420 pacienty zaměřená na prevenci srdečního selhání.

Při čtení registru je dobré vědět, že zápis studie ještě neříká nic o jejím výsledku. U třetiny studií s MSC sponzor delší dobu neaktualizoval stav a výsledky v registru zveřejnilo jen málo z nich.

A co Česko?

V registru jsme našli jen tři studie s českým centrem, ve kterých může být pupečníková krev použita jako léčba. Jde o mezinárodní protokoly transplantací u dětí s akutní leukémií, kde je pupečníková krev jedním z možných štěpů. Dalších osm českých studií pracuje s pupečníkovou krví jen jako se vzorkem, například pilotní screening vrozeně zvýšeného cholesterolu u novorozenců.

Studii s MSC z pupečníku, s expandovanou nebo s vlastní pupečníkovou krví v Česku registr neeviduje. To neznamená, že se vlastní buňky u nás nepoužívají – lidsky nejsilnější příběhy, jako je léčba Honzíka po tonutí, proběhly v rámci individuální léčby, ne klinické studie.

Pro české rodiny je důležité i to, že Národní centrum pupečníkové krve je součástí mezinárodní skupiny FamiCord. Díky tomu mají klienti přístup k informacím o klinických studiích v rámci celé sítě.

Rozhodnutí, které máte jen jednou

Tři věci z přehledu si stojí za to zapamatovat:

1. Výzkum zrychluje. Přes 1 300 studií, dva nově schválené přípravky z expandované krve a rychle rostoucí počet studií s MSC z pupečníku.
2. Pupečníková krev a tkáň se doplňují. Krev je zdrojem krvetvorných a imunitních buněk, tkáň zdrojem MSC pro regeneraci a tlumení zánětu.
3. Rozhodnout se lze jen u porodu. Ani nejlepší výzkum nemůže pomoci, pokud pupečníková krev skončí jako odpad.

Uchování pupečníkové krve a tkáně není povinností ani slibem budoucí léčby. Je to jedna z možností, kterou dnešní medicína nabízí. Pokud o ní uvažujete, rádi vám na infolince +420 736 503 414 vysvětlíme, co lze využít dnes a co je zatím výhledem do budoucna.

Zdroje a poznámka k metodice

Data o studiích pocházejí z veřejného API registru ClinicalTrials.gov, staženo 5. 11. 2026. Studie jsme třídili podle názvu, intervencí a popisu; zařazení do oblastí a rozlišení autologní/alogenní je proto přibližné. Registr nezachycuje všechny studie na světě.

• Save the Cord Foundation: World Cord Blood Day
• Save the Cord Foundation: Conferences & Workshops
• Novinky.cz: Světový den pupečníkové krve
• CzechCrunch: Český spin-off, který nikdo nechtěl
• iPrima CNN: Světový den předčasně narozených dětí